Vypisovník

Různé myšlenky a slovní kreace.

rubrika Cinkrlátka


Bezesné pocity

30/7/19 1:03 - bezesné pocity - rozcupovaná myslsnaží se bezesnězachytit střípkytisíců hvězd. úlomky slz,jež k nebi letíod rudých srdcíkrví rozedraných o čem můžu mluvit,když slova zemřelaa duševěty neskládá snad tmavý pohledsmutných očíbrzo se…

Ticho

Ticho čaje vonícího po bylinkáchTicho pera píšícího nevyslovená slovaTicho zimy zeboucích na nohouTicho postav smějících se na fotografiiTicho přítomnosti zůstávající stále 8/7/2019

Bílé hlavičky

Bílé hlavičkyodkvetlých dědečkůsmutně vzdychají. Po lásceprahnoucí,nikdy se nespokojí. Pampeliškoui já se stávám,myšlenkou,s větrem odlétám. 4/5/2019

Kruh pod očima

Kruh pod očima Černý pytel beze spanku nesu. Co v tom pytli. Strach či napětí? Tahám ho sebou každý den. Však k večeru černějším je. Jako noc, když spánek chybí. Jako den, když toužím po něm. Stále se ptají. A proč nespíš? Bojím se dát odpověď, že…

Jinak o zamilovanosti

Zvuk měkkých mraků láká ku spánku. Do snu propadnout bez probuzení. Nevidět, nevnímat, nemyslet, jen zůstat v tichu jednoho hlasu. Cožpak myslíš, že cit jemný v silný se smí proměnit? Nebo navždy skrytý v srdci bolestivě zazářit.

29/12/18

poraněné stromy smůla pryštící z rány tak mrtvé mlčení jako akt ticho jako postava z dáli běží v dubové stromoví nač volat nač plakat jen trpět hluk ničeho větve polámané padají v listí nikdo je nesebere snad jen věků voda

zraněné peří

zraněné peří neviditelné slzy smáčejí rozmazané stopy minulých bytostí co jak sestřelení ptáci odletěly a pírko křehké zpět se snáší jiskrnou nadějí jež bělostnou tmou se značí s jemnou vírou vzhlížím k zítřkům co sladkohořký slib pod víčky skrývají…

Otázky

OTÁZKY Co se děje Co bude zítra Co budu muset snášet Jak se to stalo Jak se mám chovat Jak to zvládneme Proč se to děje Proč jsem tady Proč tomu nemůžu zabránit Kde se stala chyba Kde je pravda Kde domov můj? Každý má co ztratit, každý má důvod ke…

Bílá

BÍLÁ Vždy jsem si myslela, že jsem pouhá barva. Ale člověk mě pozvedl na vyšší úroveň - ne však právě tak, jak jsem si představovala. Nesnáší mě, protože nikde nekončím. Protože strach je bílý. Protože jsem nepřítomnost barvy a života. Protože jsem…

Směr

SMĚR Tam, kam jednou dospějeme skrz života zkoušky, na začátku pocit jara, ke konci chvěv zimy. Tam, kam jednou navrátíme, do údolí bíle vaty, v dálce záblesk marné lásky; v jasném klidu spočineme. Tam, kam jednou doplujeme, přes rudost barvy slunce…