Vypisovník

Různé myšlenky a slovní kreace.

Archiv Prosinec 2018

29/12/18

poraněné stromy smůla pryštící z rány tak mrtvé mlčení jako akt ticho jako postava z dáli běží v dubové stromoví nač volat nač plakat jen trpět hluk ničeho větve polámané padají v listí nikdo je nesebere snad jen věků voda

Jaká je naděje

Ach naděje. Ta zmrzlinová skutečnost. Rozpustí se za chvíli, když slunce silně zasvítí. Chceš ji chytnout, uteče, chceš ji podržet, roztaje dříve, než se přiblížíš. Toužíš ji spolknout a nechat v sobě, ale ona náhle odejde. A přece je tahoun lidstva…